Mamka

[ŽELMÍRA]

Dobrý deň, prednedavnom som pisala o ochorení mojej mamky. Koncom októbra jej zistili rakovinu žalúdka. Starala som sa o ňu, umyvala ju krmila..no skrátka všetko. Ta choroba ju doslova zožrala 1.1. 2025 zomrela neviem ci to bez nej zvládnem.. mala som len ju..beriem nonstop lieky. Nedokážem sa usmiať smiať.. mám pocit že keď sa smejem alebo budem smiať tak ju zradzam. Zradzam ju ze ja zijem a ona nie..ako sa mám zbaviť tohto pocitu?????? Zbláznim sa z toho. Nechcem moju mamku zradit

[Nelly95]

Dobrý den,

Je mi moc líto vaši ztráty. Vaše paní maminka by na vás byla určitě hrdá, že vychovala tak užasného člověka. Porodila tak hodné ditě, jako jste vy. A píši to proto, protože mohla umřít v náruči milované osoby, protože ste ji v té nejtěžší chvilí pro ni pomáhala, už tím, že jste tam byla a že na to nebyla sama. Když si to uvědomím že by nějaký člověk umíral sám na tuto diagnozů je mi z toho smutno opravdu v tomto můžete být na sebe hrdá. Ne tolik lidí, dokaže pre své rodiče udělat to co ví. Vidíme to všeci dávají rodiče do starobince a tak nech jich osud a smrt si jich vezmou. Je to strašně smutné ale děje se to. Rodiče jsou tam sami a děti, už se ani neozvou. Pak jdou svátky, když si některé rodiče vezmou a někteří mama či otec zůstanou sami i když ty děti mají. Paní Želmíro vy jste vyjimka mezi vyjimkami buďte na sebe hrdá. Vidím to, že rodiče jsou štastní když umřou dřive než jejich děti. A vité před 10 rokmi mi zemřela má babička kterou sem nadevše měla ráda ona byla jak druhá máma. Měla tu jistu diagnozů. A v kvázi se utopila. Starala sem se s dědou o ni. Držela ji za ruce, když umírala. Byla 5h hodin s jejim mrtvým tělem osoby, kterou sem nadevše měla ráda ktera pro mně byla druhou mámou. Lebo umřela v noci a do 5 se muselo čekat na koronera nebo taky lidi. Ale důvod, proč vám to piši je, že rozumím vaši bolesti. A chci vám řict nenuťte se být štastná. Je samozřejmné, že to ani nepujde. Chce to čas. Vezmite si čas. Čas zahojí všetky rány. Nezapomeňte na to, že vaše p. Maminka žije ve vás. A já věřím, že lidé opravdou umřou v tedy když umře poslední člověk, který s nimi měl pozitivné pouto. Proto vím, že babička není mrtva. Žijé ve mně v tátovi (synovi babičky) v tátové brachovi v dědovi. Prostě v těchto lidech a my její slova její odkaz poneseme dál. A budeme všem řikat jaká užasná osoba byla a jaký skvělý člověk byl. A jak píši dokud budeme žít my všeci bude žít i ona NAVŽDY V NÁS! Zaplate si svíčku pomodlete se za maminku a nezapomeňte, že ona žije dál ve vašem srdci i srdci vášich blizkých neste jeji odkaz dál neste její usměv dál s i to jaká neskutečně skvěla silná bojovnice to byla neste její silu dál. Mluvte s ní. Věřím, že vás bude slyšet a dělejte tak aby byla pyšná nahoře lebo ona na vás bude dávat pozor s sledovat vás. A nebyla by ráda kdybyste byla smutná byla by ráda kdyby jeji odkaz se nesl dál.

[ŽELMÍRA]

Ďakujem za vaše slová.. nikdy by som mamu nedala do starobinca alebo hospica. Nikdy.. postarala by som sa o ňu do konca života. Ani vo sne by ma nenapadlo ze zomrie na takú hnusnu chorobu. Trpela..veľmi Trpela v bolestiach. Stále to mám pred ocami..stále mám pred ocami ako ju držím za ruku a umiera vy verite tomu ze sa na nás pozera?? Ze je hore so svojím bratom, ocom, mamou a manželom (mojim ockom)??mne je to také ťažké veriť tomu ..a tak veľmi by som veriť chcela ze sú spolu..keby sa mi snívala a povedala niečo??? Ale mamka sa mi ani nesníva

[Nelly95]

Jste moc hodný člověk z vašich slov to jde citit strašně moc. Nemyslete na to jak umírala ale myslete na to, jak se usmívala a byla šťastná. Víte moje babička se utopila zevnitř a já jeji držela za ruce a viděla jeji pohled, kdy prosila boha, aby si ji vzal. Nechci si s moji babičkou spojovat tuto tragedie. Chci si s moji babičkou spojovat to jak vařila ty kopce jídla, že sem ani nemohla, jaký pekla buchty. Jak dobrý člověk byla. To chcem nést ve svém srdci a až budu mít děti někdy tak jin budu říkat o jejich prababičce, jaký to byl skvělý člověk. Budem ji oslavovat a předám jim to co ona dala mně. Nemužu si dovolit ji dělat ostudu. Chci aby v nebičku byla na mně pyšná. A ano přesně ja tomu věřim, že se sněma s lidma co už bohužel nejsou snámi, že s něma mužeme mluvit. Že sou našimi strážnými anděli. Nemužete být na sebe přisná nemužete chtít, aby se vám o ni zdálo. Ono se bude zdát, jen tomu nechte volný průběh. Věřte ja tomu věřím už hodněkrát mi pomohla, když sem plakala a zaroveň s ní mluvila. Ono to chce všetko čas a nezapomeňte, co sem vám psala. Váše maminka žije ve vás a lidech který ji znali. Nenechejte samu sebe myslet na to zlé běžte do lesa alebo do parku a zkuste se jen zamyslet na ty krásny vzpominky a že ste měli štěstí, že ste ji vůbec měli. Vite zase sem vypozorovala, že sou děti, co rodiče nepoznají. Alebo co jim rodiče umřou, když sou v pubertě, co by měli oni říkat. Slovo máma ani nepoznají. Takže buďte za ní radá oslavujte ji a myslete na to pěkné. Ona si to zaslouží.

[ŽELMÍRA]

chyba mizomrela presne 1.1.
Začala som chodiť k psychiatrovi..žila som len s nou a mojim synom..ostala som sama... áno žije v nás.. ked umierala tak sme jej poďakovali ako nás vychovala..ze za všetko vdačime len jej..
Tak rada by som verila tomu ze sa ešte stretneme
.tak rada by som chcela aby sa mi prisnila a povedala mi ze sa ma dobre.

Každú noc čakám a ona neprichádza

[Nelly95]

Ja tomu rozumím, jak to myslíte. A je spravné, že vám chybí ukazuje to vaši lásku k ní, jak silná byla je a bude. Víte to není zlé, že chodíte k psychiatrovi on vám pomůže vypovídejte se z toho. A jak píši netlačte na sebe dejte si čas. Jen čas zahojí všetky rany. Když mi tohle řekli jak babička umřela tak sem jich vysmála ale teďka uz tomu rozumím a měli pravdu. Člověk nikdy nezapomene navždy bude nosit milovanou osobu v srdci. A vy ste udělala tak krasnou věc a ešte ste ji poděkovala ona musela být tak šťastná i když měla bolesti. Bude to bolet ale jak sem psala ukazuje to přesně, jak nám na daném člověku záleži jak sme ho měli rádi. Když to budete nejméně čekat ona se vám zjeví až usoudí, že budete na to připrávená. Jen teďka ví myslim si, že byste byla eště více smutná. Mluvte s ní stále modlete se za ní nemyslete na nic zlé spojené s ni ale jen na to dobré. Psali ste, že máte syna žijete pro něj mám pravdu? Dělá vám radost? Ste na něj pyšná?

[ŽELMÍRA]

Áno som na syna hrdá.. aj teraz keď bola mama chorá sa o ňu staral..robil veci ktoré by deti v jeho veku (ma 14 rokov) nerobili. Krmil ju, prebalil ju, dal piť, umyl ju. Staral sa o ňu.
Len nemá teraz vo mne silnú mamu..ja som večne unavená.. beriem lieky na ukludnenie. Neviem ako to zvládnem bez mojej mami

[Nelly95]

Pání vy jste jaká skvělá maminka. Klobouk dole před vámi. A váš syn na to kolik mu je se takto staral a zvládl to tak ten je velmi šikovný hodný a skvělý. Toto kluci v jeho rokách by nedokázali. Sama vidíte jaká je dnešní generace. Vychovala jste užasného a skvělého člověka velký respekt vám musíte být na něj pyšná. On ve vás musí mít neskutečnou oporu musíte být pro něj skvělým vzorem. Akorát to teďka nevidíte lebo jste smutná. A on pro vás tež je vším. Nemám pravdu? Ono to bude bolet ale chce to čas. Zvladnete všetko přeci máte někoho koho milujete pro koho žijete a který vás drži. Máte svého syna. Nevzdavejte to pro něho. Truchlete netlačte na sebe a dejte si čas a když nebudu moc koukněte vždy na vašeho syna a řekněte si pro něj bojují pro něho žijí. Však ho eště čeka dlouhá cesta je v pubertě pomožte mu splnit jeho sny ať ma usměv na tvaři. Už ted mužete byt opravdu pyšna. Je moc těžké čim procházíte teď ale NIKDY NA TO NEJSTE SAMA!

[ŽELMÍRA]

To je pravda ze chlapci v jeho veku by to nerobili..deti v jeho veku už pokukuju po cigarete, skúšajú bary a prvú pálenku. Ja som žila 10 rokov iba s mamkou..veľkú zásluhu na jeho výchove máme obe. Keď umierala a držali sme ju za ruku tak som jej poďakovala aj zato akého skvelého človeka z neho a nas (mňa a môjho brata) vychovala. A toto sa snažím odovzdať aj ja synovi.
Len mi je strašne ľúto ze navždy odišla. Ze sme ostali sami..ostalo po nej strašne prázdno. Jej saty topánky kabelka peňaženka perina..no skrátka všade ju vidím.. vidím ju ako sa trápila počas choroby, ako vracala, ako nemohla jest..vidím ju na nemocničnom lôžku kde bojovala o posledné minúty života..sú to strašne spomienky.

Ja sa nedokážem smiať lebo mam pocit že ju zradzam. Ona by sa tiež chcela smiat a nemôže, lebo je navždy preč. Preto sa radšej nesmejem..nechcem ju zradit.
Ja doslova nenávidím ľudí ze sa smejú radujú kecaju..moj brat sa usmieva..akoby sa nic nestalo. Hnevá ma to a veľmi

Dnes som bola za psychiatrom a ďalej musím chodiť na rozhovory k psychologičke inac sa z toho smutku depresii nedostanem.

Som veľmi rada ze vám môžem napísať a zdôveriť sa s mojimi pocitmi
Veľmi sa trápi ze tu mama nieje..mam na poličke veľkú fotku mojej mamky a palim jej každý deň sviečku
Neviem sa s tým zmieriť ze už tu nieje

[Nelly95]

Rozumím. Máte být na co hrdá. Bude z něj neskutečně užasný člověk díky vam dvoum. Až budu alebo snad, když se podaří doufam, že moje dítě bude také, jako väš syn. Dejte si čas a nenuťte se citit dobře. Ono to přijde časem. Každy ten smůtek žal prožíva inak. Kdyžtak rozmyšlím kdybych umřela hněvalo by mně aby se mí blizci trapili a byli smůtní. Chtěla aby mně oslavovali a dokazali mi že můj život nebyl zbytečno, že sem po sobě něco zanechala a že mí blízci to předavají dal kus mně a že sem v jejich srdcí a budu s něma tak naždy. Možná takto váš brat uvažuje a mysli že si takto podobně uctí vaši maminku. Je to zle řekněte mi? Možná je smutný ake snazi se pro vas a vaseho syna byt oporou. I kdyz to boli. Vase maminka byla a je andelem a vy vseci ste dostali jeji lasku slova energii tak ji sirte dal. Uctitesi ji timto a dokazte ji ze i kdyz odesla bude svami zit vecne prave diky lasce diky jejim slovum a vsemu co vam dala. Mate ji ve svem srdci ve komurce a tu vam nikdo nikdy nevezme.




Sem tu pro vas kdykoliv cokoliv já vas rada vyslechnu vždycky.